Když se řekne prevence rakoviny, většina lidí si vybaví doporučení o zdravé stravě, pohybu nebo vyhýbání se kouření. Vědci ale stále častěji nacházejí stopy budoucího rizika onemocnění přímo v naší krvi – a jedna z nich může zásadně proměnit způsob, jak přemýšlíme o prevenci a včasné diagnostice.
Studie publikovaná v prestižním časopise BMC Medicine přinesla překvapivý objev: vyšší hladiny určitého typu tukových molekul přirozeně přítomných v lidském těle jsou spojeny s nižším rizikem vzniku běžných typů rakoviny.
Co je lysofosfolipid a proč by nás měl zajímat
Lysofosfolipidy jsou molekuly odvozené od fosfolipidů, základních stavebních prvků buněčných membrán. Jednou z jejich podskupin jsou lysofoslatidylcholiny (LPC). Nejde o tuky ve smyslu tukových zásob, ale o molekuly, které tělo neustále využívá při přenosu signálů, regulaci zánětu a transportu mastných kyselin. Jejich hladiny v krvi jsou měřitelné a dlouhodobě stabilní. A právě proto je vědci sledují jako možné biomarkery, ukazatele zdravotního stavu.
Lynova Neuro
Lynova Neuro obsahuje DHA navázanou na lysofosfolipidy pro efektivní transport do mozku. Určena pro podporu kognitivních funkcí a nervové soustavy.
Více o produktuStudie: 835 případů rakoviny, 8 let sledování
Výzkumný tým z Německého centra pro výzkum rakoviny analyzoval vzorky krve více než 25 000 dospělých, kteří se zapojili do rozsáhlého evropského výzkumného programu. Klíčové bylo to, že krev byla odebrána ještě před tím, než kdokoli z účastníků onemocněl.
Vědci pak sledovali, u koho se rakovina rozvine – a porovnávali složení krve těch, kdo onemocněli, s těmi, kdo zůstali zdraví. Sledování trvalo u zdravých účastníků v průměru přes 8 let. Celkem bylo do analýzy zahrnuto 835 případů rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva a 774 zdravých jedinců jako srovnávací skupina.
Vědci přitom nesledovali jen jednu nebo dvě látky – analyzovali hladiny 120 různých molekul najednou a hledali, která z nich nejlépe předpovídá pozdější onemocnění. To jim umožnily moderní analytické metody, které dokáží z malého vzorku krve změřit stovky různých látek současně.
Co vědci zjistili
Nejsilnější a nejspolehlivější výsledek se ukázal u jednoho konkrétního lysofosfolipidu. Účastníci, kteří měli v krvi jeho nejvyšší hladiny, měli výrazně nižší pravděpodobnost, že u nich během sledované doby vznikne nádor. A to platilo napříč všemi třemi sledovanými typy rakoviny: prsu, prostaty i tlustého střeva.
Zvláště pozoruhodné bylo zjištění, že tato spojitost platila bez ohledu na to, jak dlouho před diagnózou byl vzorek odebrán. Jinak řečeno: nízké hladiny lysofosfolipidu v krvi předcházely onemocnění o roky. Nešlo tedy o důsledek přítomnosti nádoru, ale zdánlivě o trvalý rys metabolismu daného člověka.
Proč tomu tak je, zatím nevíme
Přesný důvod, proč vyšší hladiny tohoto lysofosfolipidu souvisejí s nižším rizikem rakoviny, není dosud objasněn. Jedna z hypotéz předpokládá, že nádorové buňky tyto molekuly aktivně spotřebovávají – jejich nízká hladina v krvi by pak mohla být důsledkem toho, že nádor si je bere pro sebe. Jiná teorie pracuje s tím, že lysofosfolipidy ovlivňují procesy, které hrají roli při vzniku nádorů. Žádná z těchto hypotéz ale zatím není prokázána.
Výsledky v širším kontextu: lysofosfolipidy jako potenciální biomarkery
Tento nález není osamocený. Jiné výzkumné skupiny dříve zjistily, že hladiny lysofosfolipidů se mění i v krvi pacientů s rakovinou tlustého střeva nebo vaječníků – a to i v časných stádiích onemocnění, kdy je léčba nejúčinnější. Dohromady tyto práce naznačují, že změny v hladinách lysofosfolipidů v krvi nemusejí být náhodou, ale mohou odrážet nějaký obecnější biologický proces spojený se vznikem nádorů.
Důležitá poznámka k interpretaci výsledků
Tato studie sledovala lidi v čase a porovnávala krevní vzorky odebrané ještě před onemocněním – to je metodologicky silnější přístup než pouhé srovnání nemocných a zdravých lidí v jednom okamžiku. Přesto jde o zjištění spojitosti, nikoli příčiny. Studie neříká, že lysofosfolipidy rakovině zabraňují. Říká, že jejich vyšší hladiny v krvi byly spojeny s nižším výskytem rakoviny. Zda jde o příčinu, nebo pouze o průvodní jev, musí ukázat další výzkum.
Studie také nesledovala, zda a jak lze hladiny lysofosfolipidů v krvi ovlivnit stravou, pohybem nebo suplementací. Výsledky proto nelze přeložit do konkrétních doporučení.
Přesto je jasné, že metabolomika (věda o drobných molekulách cirkulujících v krvi) – disciplína, která ještě před pár lety působila jako čistě akademická záležitost – se rychle stává jedním z nejslibnějších nástrojů pro porozumění vzniku nádorových onemocnění.
Shrnutí studií najdete v sekci Výzkum a studie: Lysofoslatidylcholin 18:0 v plazmě a riziko běžných typů rakoviny: přehled prospektivní metabolomické studie (Kühn et al., 2016) a Lysofoslatidylcholiny v plazmě jako potenciální biomarkery kolorektálního karcinomu: přehled studie (Zhao et al., 2007).
Ing. Denisa Stránská, Ph.D. vystudovala organickou chemii na VŠCHT Praha a doktorát získala na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Od roku 2005 se věnuje vývoji nových typů léčivých přípravků. Je spoluautorkou produktů LYNOVA a více než dvacet let propojuje výzkum v oblasti farmacie, nanotechnologií a funkční podpory lidského organismu. Je spoluautorkou řady odborných publikací v recenzovaných mezinárodních časopisech.
Zdroje
Tento článek má pouze informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou konzultaci. Lynova je registrována jako doplněk stravy. Před užíváním se poraďte se svým lékařem, zejména pokud užíváte léky nebo procházíte onkologickou léčbou.
