Alzheimerova choroba je nejrozšířenější příčinou demence a patří k nejvýznamnějším výzkumným tématům současné vědy o mozku. Jedna z méně známých částí příběhu tohoto onemocnění se týká lipidů – tuků, které tvoří základní stavební látku mozkových buněk. Výzkum ukazuje, že lysofosfolipidy mohou hrát v tomto obrazci důležitou roli a jejich přísun do mozku závisí na transportu z krve.
Mozek a tuky: co se mění při Alzheimerově chorobě
Mozek si sám dokáže vytvořit jen omezené množství mastných kyselin. Většinu z nich proto musí získávat z krve. Omega-3 mastná kyselina DHA je přitom klíčovou složkou nervových buněk a je hojně zastoupena v mozkové tkáni. A právě tady začíná příběh, který může změnit pohled na Alzheimerovu chorobu.
Studie u pacientů s Alzheimerovou chorobou opakovaně popsaly nižší hladiny omega-3 mastných kyselin, například DHA, v oblastech mozku klíčových pro paměť a orientaci. A protože přísun DHA závisí na jejím transportu z krve přes ochrannou bariéru mozku, je zásadní otázka: jakým způsobem se do mozku vlastně dostává?
Lysofosfolipidy – nečekaný nosič
Tradičně se předpokládalo, že omega-3 mastné kyseliny přijaté v potravě nebo doplňcích stravy jednoduše putují do mozku. Klinické studie však přinesly zklamání: suplementace omega-3 rybím tukem či jinými zdroji v běžné formě nedokázala kognitivní pokles zastavit ani zpomalit.
Novější výzkumy odhalily proč. Do mozku se omega-3 mastné kyseliny dostávají nejúčinněji ve formě lysofosfolipidů – specifického nosiče, pro který existuje v mozkových cévách vlastní přenašeč. Jak tento mechanismus funguje a proč na formě omega-3 záleží, popisuje předchozí článek Proč záleží na formě omega-3: lysofosfolipidy a transport DHA do mozku.
Lynova Neuro
Lynova Neuro obsahuje DHA navázanou na lysofosfolipidy pro efektivní transport do mozku. Určena pro podporu kognitivních funkcí a nervové soustavy.
Více o produktuLysofosfolipidy a Alzheimerova choroba: co říká dostupný výzkum
Více studií shodně zjišťuje, že osoby s Alzheimerovou chorobou mají snížené hladiny lysofosfolipidů – v krvi, mozkomíšním moku i přímo v mozkové tkáni. Tento nález byl konzistentní napříč různými studiemi i různými oblastmi mozku.
V mozkové tkáni pacientů s Alzheimerovou chorobou byly navíc identifikovány konkrétní odchylky v tom, jak mozek s lysofosfolipidy hospodaří: enzymy, které za normálních podmínek udržují jejich hladiny v rovnováze, pracovaly v postižených oblastech jinak než u zdravých lidí. Zvýšená aktivita některých z nich lysofosfolipidy z mozkových buněk příliš rychle odstraňuje, zatímco jiné brání jejich obnově.
Genetický výzkum přidává další střípek: gen zodpovědný za transport lysofosfolipidů v mozku byl identifikován jako jeden z rizikových genů pro Alzheimerovu chorobu. Lidé s oslabenou funkcí tohoto genu mají vyšší riziko onemocnění – a v pokusných modelech vykazují větší hromadění bílkovin spojovaných s tímto onemocněním.
Nízké hladiny lysofosfolipidů: rizikový faktor, nebo důsledek?
Nízké hladiny cirkulujících lysofosfolipidů nejsou vázány jen na Alzheimerovu chorobu. Observační studie je spojují šířeji s různými nepříznivými zdravotními stavy – od obezity a cukrovky až po systémový zánět. Hladiny lysofosfolipidů také klesají s věkem.
Důležité je upozornit na jeden paradox: některé laboratorní experimenty připisovaly lysofosfolipidům škodlivé zánětlivé účinky. Semba (2020) však upozorňuje, že tato zjištění vycházela z podmínek, které neodpovídají situaci v živém organismu – například z koncentrací výrazně převyšujících hodnoty běžně přítomné v těle. Většina studií na lidech naopak ukazuje, že nižší – nikoli vyšší – hladiny lysofosfolipidů jsou spojeny s nepříznivými zdravotními výsledky.
Upozorňujeme, že výsledky citované v tomto článku vycházejí z observačních studií, experimentů na zvířatech a přehledové Perspective studie. Nejde o klinické důkazy účinnosti konkrétního produktu nebo suplementační strategie u lidí. Závěry nelze bez dalšího ověření zobecňovat na klinická doporučení.
Naděje do budoucna
Prevence a léčba Alzheimerovy choroby zůstává jednou z největších výzev současné medicíny. Lysofosfolipidy a jejich role v transportu důležitých omega-3 mastných kyselin do mozku představují nadějnou oblast, která by mohla otevřít nové možnosti v oblasti cílené výživy a kognitivního zdraví.
Výzkum v této oblasti je aktivní, ale řada otázek zůstává otevřených. Zatímco spojitost mezi nízkými hladinami lysofosfolipidů a Alzheimerovou chorobou je opakovaně pozorována, příčinná spojitost nebyla prokázána. Není jasné, zda nízké hladiny k rozvoji onemocnění přispívají, nebo jsou jeho důsledkem – nebo obojí zároveň. Rovněž není dosud prokázáno, zda suplementace lysofosfolipidů dokáže kognitivní pokles ovlivnit. To jsou otevřené výzkumné otázky, které mají zodpovědět budoucí klinické studie.
Shrnutí studie najdete v sekci Výzkum a studie: Potenciální role cirkulujícího lysofosfatidylcholinu v neuroprotekci proti Alzheimerově chorobě – přehled studie (Semba, 2020).
Ing. Denisa Stránská, Ph.D. vystudovala organickou chemii na VŠCHT Praha a doktorát získala na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Od roku 2005 se věnuje vývoji nových typů léčivých přípravků. Je spoluautorkou produktů LYNOVA a více než dvacet let propojuje výzkum v oblasti farmacie, nanotechnologií a funkční podpory lidského organismu. Je spoluautorkou řady odborných publikací v recenzovaných mezinárodních časopisech.
Zdroje
Tento článek má pouze informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou konzultaci. Lynova je registrována jako doplněk stravy. Před užíváním se poraďte se svým lékařem, zejména pokud užíváte léky nebo procházíte onkologickou léčbou.
